Toaleta pro osoby s omezenou schopností - co říkají předpisy?

Osoby se zdravotním postižením se každý den setkávají s mnoha překážkami, které jim brání v normálním fungování. V tomto případě slovo překážka musíme chápat doslova, protože jde o mnoho architektonických bariér. Stejně tomu je i v případě koupelny, která není přizpůsobena potřebám osob se zdravotním postižením. Naštěstí existují příslušné předpisy, které ukazují, jak to udělat správně a jakých směrnic se držet.

Koupelna pro osoby se zdravotním postižením - co je třeba vědět?

Používání koupelny může být pro osoby se zdravotním postižením větším výzvou než absolvování maratonu. Zejména pokud jde o osoby se zdravotním postižením pohybově, včetně těch, kteří se pohybují na vozíku, kteří musí nejprve překonat dveře a poté například přesednout z vozíku do sprchy atd. Proto je tak důležité přizpůsobit koupelnu pro osobu se zdravotním postižením tak, aby odpovídala jejím potřebám a aby mohla používat koupelnu samostatně a bez omezení.

Důležité je, aby koupelna pro osoby s postižením byla vybavena nezbytnými příslušenstvím a vybavením, jako jsou madla a držáky pro osoby s postižením, speciální sprchové sedačky pro osoby s postižením. Také umyvadlo a toaleta pro osoby s postižením by měly být vhodné. V veřejné toaletě bude důležitá také instalace ručníku na ruce.

Na přizpůsobení koupelny pro osobu s omezenou pohyblivostí lze získat dotaci z prostředků PFRON až ve výši 95% nákladů.

Toalety pro osoby s postižením - předpisy a právo

Návrh a výstavba toalet pro osoby s postižením by měly být založeny na předpisech polského právního systému. V případě toalet pro osoby s postižením je základem Stavební zákon. Zvláště důležitým předpisem pro toalety pro osoby s postižením je ten obsažený v jeho čl. 5 odst. 1 bod 4 Stavebního zákona, který říká, že "Stavební objekt spolu s náležejícími stavebními zařízeními musí být, s ohledem na předpokládanou dobu užívání, navržen a postaven v souladu s předpisy, včetně technicko-stavebních, a v souladu s principy technického vědění, zajišťující nezbytné podmínky pro využívání veřejných objektů a bytového stavitelství pro více rodin osobami s postižením".

Další a podrobnější pokyny pro toalety pro osoby s postižením jsou obsaženy v nařízení ministra infrastruktury ze dne 12. dubna 2002 o technických podmínkách, kterým musí odpovídat budovy a jejich umístění. Konkrétní předpisy o toaletách pro osoby s postižením najdeme v kapitole 6. "Hygienicko-sanitární prostory". Důležité však je, že předpisy o toaletách pro osoby s postižením obsažené v těchto dokumentech mají povinnou aplikaci zejména v případě toalet pro osoby s postižením na veřejných místech, kde by měla být splněna tato norma alespoň v jednom prostoru. V případě např. soukromých bytů by mělo být zařízení koupelny pro invalidy řešeno individuálně.

Normy o toaletách pro osoby s postižením zahrnují také právo Evropské unie a mezinárodní právo, například Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Toaleta pro osoby s postižením - rozměry a normy

Pokud jde o toalety pro osoby s postižením, předpisy stanoví rozměry, ale při stanovování rozměrů toalety pro osoby s postižením nezanechávají mnoho pokynů.

• Předpisy nařizují, že musí být zachován manévrovací prostor o rozměrech 150 cm na 150 cm.
• Dveře do toalety pro osoby s postižením v budovách veřejného užití by měly mít minimálně 90 cm.
• Sprchový kout s vybavením pro osoby s postižením by měl mít minimálně 2,5 m² a šířku 150 cm.

Ale minimální rozměry pro WC pro osoby s postižením a normy pro instalaci jednotlivých příslušenství pro osoby s postižením najdeme v mnoha publikacích o projektování koupelen pro osoby s postižením. Důležité je dodržovat principy univerzálního projektování a ergonomie. Rozměry a výšky instalace pro jednotlivé prvky vybavení toalety pro osoby s postižením a přijaté normy:

• Miska na splachování - výška misky je 45-50 cm od země, její délka je minimálně 70 cm a vzdálenost mezi předním okrajem misky a opěrkou pro udržení sedící polohy je 55 cm. Výška umístění držáku na toaletní papír by měla být 100-120 cm od úrovně podlahy. Stejně tak výška umístění tlačítka pro spláchnutí vody. Držáky pro osoby s postižením by měly být umístěny ve výšce 80-85 cm.
• Umývadlo - manévrovací prostor před umývadlem by měl být 90 na 120 cm, kde delší strana leží na ose umývadla, přičemž pod umývadlem může být maximálně 45 cm této plochy. Spodní část umývadla musí být nad koleny osoby sedící na vozíku, tedy minimálně 70 cm od země. Minimální šířka umývadla je 60 cm. Držáky pro osoby s postižením by měly být umístěny ve výšce 80-85 cm.
• Sprchový kout - minimální plocha sprchového koutu je 90 na 90 cm. Výška zavěšení sedátka do sprchového koutu: 43-48 cm od země. Mřížka by měla být umístěna pod sedátkem do sprchového koutu.

Při návrhu a stavbě toalet pro osoby s postižením je třeba dodržovat platné zákony v Polsku. Tam, kde nejsou předpisy, je třeba se řídit osvědčenými postupy a návrhovými směrnicemi. Je také důležité pamatovat na to, že v tomto případě je nejdůležitějším zájmem osob s postižením.

Ryszard Kurek

Všechna práva vyhrazena. Žádná část publikace (text, grafika, obrázky, fotografie, soubory a další údaje) prezentovaná v internetovém obchodě OLE.PL nesmí být reprodukována nebo šířena v žádné formě a žádným způsobem bez předchozího povolení. Všechny obchodní značky, grafické značky, vlastní názvy a další údaje jsou chráněny autorským právem a patří jejich vlastníkům.