Je toaleta veřejná bezpečná pro zdraví? Fakta a mýty

 

Společnost vnímá veřejné toalety především jako zdravotně nebezpečná místa, kde na každém kroku číhají patogenní mikroorganismy. Horší je, že tyto bakterie jsou pouhým okem neviditelné a mohou být přítomny i v místnostech, které vypadají čistě. Musí být veřejné toalety skutečně "kontaminovanou zónou"? Ne, za předpokladu, že správa těchto prostor bude založena na spolehlivých znalostech, které umožní zavedení vhodných postupů. Stejně důležitá je úroveň povědomí veřejnosti o dodržování hygienických pravidel.

Bakterie a viry na veřejných toaletách – stanovisko odborníků

Vědecké výzkumy ukazují, že nejnebezpečnější bakterií, kterou se můžete na veřejné toaletě nakazit, je Escherichia coli, známá jako bakterie E. Coli. Způsobuje četné zdravotní problémy, od otravy jídlem, přes zánět pobřišnice, až po sepsi. Nebezpečné jsou také bakterie ze skupiny Salmonella, Shigella a také Neisseria gonorrhoeae, která způsobuje pohlavní choroby. Mezi viry je nejinvazivnější virus hepatitidy typu A a rotaviry.
Běžně se věří, že největším zdrojem zárodků na veřejné toaletě je toaletní prkénko. Vědci na to mají jiný názor. Podle nich může sezení na prkénku vést k infekci, ale je to málo pravděpodobné. To však neosvobozuje od nutnosti používat ochranné prostředky. Mnohem nebezpečnější je tzv. nemoc špinavých rukou. Právě ruce jsou největším přenašečem patogenních mikroorganismů. Stačí se dotknout kliky na veřejné toaletě, víka odpadkového koše nebo tlačítka splachovače, aby se člověk vystavil kontaktu s nebezpečnými bakteriemi. Podle dr. Reiny, mikrobiologa z Univerzity Navarra, nemytí nebo nesprávná hygiena rukou po použití toalety výrazně zvyšuje riziko nákazy. WHO uvádí, že pravidelné mytí rukou vodou a mýdlem by mohlo účinně zabránit šíření mnoha nemocí. Mezitím praxi mytí rukou uplatňuje pouze 67 % populace (na základě amerických studií).

Veřejná toaleta

Fakta a mýty o zdravotní bezpečnosti na veřejných toaletách

Výše uvedené pozorování naznačují, že prostor veřejné toalety sám o sobě nepředstavuje významné zdravotní riziko. Nebezpečí roste pouze v kombinaci s nevhodnými návyky, mylnými přesvědčeními a nedostatkem povědomí mezi uživateli veřejných toalet. Proto stojí za to zdůraznit některá fakta a také vyvrátit několik mýtů týkajících se bezpečnosti na veřejných toaletách.

  • "Veřejné toalety jsou místa, kde je riziko bakteriální infekce vyšší než kdekoli jinde"

MÝTUS - Odborníci na mikrobiologii, včetně Dr. Jamese Scotta, tvrdí, že mnohem nebezpečnější jsou výtahy, které jsou obvykle malými a špatně větranými prostory.

  • "Je žádoucí vyhnout se přímému kontaktu s toaletním prkénkem."

PRAVDA - I když je riziko nákazy poměrně nízké, na povrchu prkénka se mohou vyskytovat lékorezistentní bakterie Staphylococcus aureus, které zvyšují riziko infekce kůže.

  • "Spláchnutí vody před použitím veřejné toalety činí používání veřejné toalety hygieničtější."

PRAVDA - Voda obsažená v toaletní míse je ideálním prostředím pro rozvoj mikroorganismů. Je domovem bakterií obsažených v moči a při odpařování se mísí s prachovými částicemi, které jsou poté vdechovány osobou používající toaletu. Dalším nebezpečím je stříkající voda z mísy, která se usazuje na stěnách toalety spolu se všemi bakteriemi. Ty lze částečně odstranit oplachovou vodou, ale pokaždé by to mělo být provedeno se zavřeným víkem toalety.

  • "Raději nepokládejte tašku na podlahu na toaletě."

PRAVDA - Postříkaná voda a moč z toaletní mísy a nečistoty přinesené zvenčí způsobují, že podlaha na toaletě je živnou půdou pro bakterie a viry, zejména pokud je mokrá, což je na WC snadné. Proto se důrazně nedoporučuje pokládat tašky na podlahu a věšet je na kliky. Nejlepší je pověsit je na koupelnové háčky.

  • "Mytí rukou na veřejných toaletách má opačný efekt, protože každý kus prostoru je pokryt bakteriemi."

MÝTUS - Jak již bylo zmíněno, nedostatek hygieny rukou po použití toalety je jednou z hlavních příčin přenosu mikroorganismů. Mytí rukou by mělo probíhat za použití teplé vody s mýdlem a ve vhodných případech by mělo být zakončeno použitím dezinfekčního prostředku na ruce.


Moderním a zároveň účinným způsobem zajištění zdravotní bezpečnosti na veřejných toaletách jsou bezdotyková řešení, jako jsou bezdotykové splachovací systémy na WC a pisoárech, umyvadlové baterie na fotobuňku, bezdotykové odpadkové koše, automatické dávkovače mýdla nebo světla na fotobuňku, která také pomáhají šetřit elektrickou energii.

Vzdělávání v oblasti hygieny na toaletách

Opakované vzorce chování nejsou vždy správné a jejich udržování může někdy způsobit více škody než užitku. Povědomí je klíčem ke zdravotní bezpečnosti. To se netýká pouze uživatelů veřejných toalet, ale především těch, kteří tyto prostory spravují, a také personálu odpovědného za jejich udržování v čistotě. Podle ISSA, největší světové asociace sdružující subjekty působící v sektoru profesionální údržby čistoty, tyto skupiny stále potřebují vzdělávání v oblasti postupů a řešení podporujících udržování čistoty na toaletách. Veřejné toalety mohou být bezpečnými místy pro zdraví. To však vyžaduje úsilí, včetně využívání odborných rad a řešení od specialistů v této oblasti.

Ryszard Kurek

Bibliografie:

Clorox Professional Products Co. and ISSA and ClearVoice Research. (May 2014 and June 2014). Cleaning Industry Professionals Public Restroom Survey. (Survey of 375 cleaning industry professionals),

M. Heckscher, 2004, “Be Safe!: Simple Strategies for Death-Free Living”, QUIRK BOOKS, Philadelphia,

http://www.webmd.com/balance/features/what-can-you-catch-in-restrooms#2,

http://www.cleanlink.com/news/article/Survey-Reveals-Truth-Behind-Restroom-Cleaning--17874,

http://www.besthealthmag.ca/best-you/prevention/5-myths-and-truths-about-public-washrooms/2/.

 

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace (text, grafika, obrázky, fotografie, soubory a další údaje) uvedená v internetovém obchodě OLE.PL nesmí být reprodukována nebo distribuována v jakékoli formě nebo jakýmkoli způsobem bez předchozího povolení. Všechny ochranné známky, loga, vlastnické názvy a další údaje jsou chráněny autorským právem a patří jejich vlastníkům.